Kov Zivota a Smrti [antikvár]

ÚCET za pyramidu Úcet za vystavení jedné pyramidy byl i ve starém Egypte velmi vysoky. Pravda, pracovali otroci a odsouzcní zlocinci, a tem se neplatilo. Platy stavitelű, dohlizitelű a strází, i kdyz jich bylo hodné, to by nebylo to nejhorsí. Na stavbé vsak pracovalo soucasné na sto tisíe lidí a vsechny je bylo treba zivit, nékdy i po eelych dvacet let. Píi své návstévé Egypta póznáménál feeky historik Herodot, ze i dláta na vylamování a zejména opracování tisícű kvádrű tvrdého kamene musila stát veiké peníze. Tehdy uz znaü Egypt'ané zelezo, bez ncho by asi nevystaveli pyramidy z presné opracoyanych kamenú. Ovsem ani v této dobé zcela nezmizely nástroje z jinyeh kovű, médi nebo bronzu. Na zachovanych kresbách vidíme nejrúznéjsí kovové nástroje, zvlásté na obrábéní dreva. Jsou to sekerky, rucní pily velmi podobné nasim, i zvlástní rycovité vysekávace otvorű do dreva. Zajímavy byl nález sochy císarského hodnostáíe, tri ctvrtiny metru vysoké. Sóska byla bronzová, její jádro vsak bylo zelezné; z jádra vybíhala zelezná tycka, tvorící vnitfní oporu jedné nohy. U jedné mumie se také nasly chirurgieké nástroje, vyrobené ze zeleza. Také nálezy zeleznych nozú a zbraní se mnozí s dobou pfiblizující se za- cátku naseho letopoítu. Na jednom staroegyptském vyobrazení je znázornéna vyroba zeleza.