Prazsky Chodec [antikvár]

Tato kniha fotografii Prahy je inspirována Nezvalovou stejnojmennou prózou i jeho versi. Není prúvodcem po Praze, priví tak jako jim neni Nezvalova kniha. Chce jen co nejvirnéji postihnout smysl a cíl Nezvalova pojetí Prahy a chce ho tIumoSit samostatnS. Praiského chodce I básnickou sbirku Praha s prsty deste psal Nezval v urííté hlstorické situad, v urCitém období svého tvürciho vyvoje a na základé svych nejosobnSjsIch zkusenostl. Presto anebo privé proto objevil zpüsob, kter!?m Ize Prahu, toiikrit vidénou, oslavovanou, malovanou, fotografovanou, vnfmat stále nové. Neoddiloval totiz od sebe Prahu historickou a Prahu svych Intimnfch záiitkű, Prahu legend a konkrétniho íivota ti^icátj^ch let, Prahu kamennou a Prahu íivych lidí, Prahu monumentáiní a Prahu jedinecnych detailü. Pozorné uhadoval celé jejf tajemné usporádánl, celou její bytost, a svüj zpCisob vnfmání nazval „novym eltem" k Praze. Tentó „novy cit" daleko pfekracoval vstlpeny historicko-vlasteneck!? cit sentimentálniho podbarvení, tak tradiLnf ve vychové jeho generace a cásteíné pi^eifvajicf dodnes. Praha je mnohem vfc nei historícky monument a nei archltektonlcky obraz sentimentáiné vnfman^^ch déjln. Nezvalovsk!K „nov!í cit" je inspirad pro soucasného fotografa, anií ho zavazuje k fotografování Nezvalova textu. Vybrané pasáíe z prózy i poezie maji a mohou doloíit ílvotnost poetického proiitku celé bytosti Prahy - nejen té iíásti, která se vStsinou nabfzl na pohiednidch Karlova mostu, Hradcan, Nirodního divadla a Vysehradu. Chodec )e pFitom nü souíasník a nikoliv Nezvalúv. Pi=ed objektivem aparátu bude Praha sedmdesát;^ch a nikoliv tncátych let, ale v pozadf bude touha vldSt a profit Prahu v celém jejim tajemném a jasném uspot'ádáni tak, jak k tomu dal pi'ed lety návod Nezval. Doslova nivod, neboí mSI na mysii clovéka, ktery neproiije svüj fivot mechanicky, determinovin vidlnou kariéry a bohatstvf, ale ktery bude umét sbírat poezfi na chodnfku, aby byl ciovékem skutecné celym. Aby v sobé umél uvolnit vsechny citové a fantazljnl slly. Právé pro uvolnéní vsech téchto sloíek |e Praha prostredlm nadmiru pi'íznivym, protoze pi'edstavuje zvlástní spojeni stabiinl tradice s dynamickou soucasnosti. Clovék má stále co objevovat v obou smérech. Z tohoto prlncipu vycházf i tato kniha. Skiadbu, kterou fotograf sieduje, navozuje úvodnl básen Praha s prsty desté. Sled fotografii se i'ídí obdobnym proméniivym rytmem. Motiv „praiského chodce" umoínuje postupné pi'echody od ceiku k detailúm, od tichych vecernich ulic k lidské rece, která se „nSkdy také rozvodnl", od noíních svétel, která „zvysila smysiovou krásu Prahy", k Praze neopakovateinych a mizejícich typű - figurek, od „necekanych vstupú na mista", která „obdarovávají snem", k próze praískych pi^edméstl, od Prahy legend a povésti k souíasnému praiskému miádl, od poezie VItavy a praískych parkü k poezii novych cásti Prahy. Ve vsech téchto kontrapunktech je komponována tato kniha. Usiluje o neustálé rytmické prolinání mésta a lidí, minulosti a pi'ítomnostl, iyrlky a monumentailty, poezie a poznání. Objevuje pro nás souiSasny „nov;? cit" v nezvalovském slova smysiu.